|
|
Náboženské motivy v díle Karla Kryla
Volmanová, Mária ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce bude pojednávat o náboženských motivech v díle Karla Kryla. Bude rozebírat texty z celého tvůrčího života tohoto autora. Hlavním cílem bude rozebrat jednotlivé náboženské motivy, vysvětlit jejich význam a postavení v Krylově poetice. V teoretické části se zabývám vymezením terminologie, která bude v práci využita. Následovat bude část, ve které bude věnován prostor autorské osobnosti Karla Kryla a jeho vztahu k náboženství. Nejvýraznější část práce bude věnována analýze a interpretaci vybraných textů. Texty budou rozděleny do podkapitol dle nosných náboženských motivů, v jednotlivých podkapitolách budou členěny chronologicky dle doby vzniku.
|
|
| |
|
|
"Navzdory básník zpíval…" Příspěvek ke studiu přístupu Státní bezpečnosti k folkové scéně na příkladu Karla Kryla
Stehlíková, Veronika ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku přístupu Státní bezpečnosti k české folkové scéně. V její první části je biograficky zpracována osobnost Karla Kryla, důraz je kladen i na jeho tvorbu. Druhá část pojednává o české folkové scéně v Československu 60.-80. let, včetně přístupu Státní bezpečnosti k ní. Konkrétně jsou na základě materiálů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek kromě Karla Kryla zpracováni i Jiří Pallas, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák a Vladimír Merta. Práce ukazuje, že přístup Státní bezpečnosti nebyl jednotný, ač nacházíme některé společné prvky. V případě Karla Kryla , žijícího v exilu, se postup omezoval na zákroky proti jeho tvorbě. U domácích písničkářů se Státní bezpečnost snažila omezovat či zcela ukončit jejich veřejné působení, nejčastěji monitorováním a rušením jejich koncertů. Hlavním zjištěním práce je, že v tomto úsilí nebyla příliš úspěšná, protože většinu energie věnovala pronásledování chartistů. Silně však zasahovala v případě, že byl některý písničkář zároveň signatářem Charty 77. Přínos práce spočívá ve zpracování archivních materiálů, které se doposud v odborné literatuře prakticky neobjevily.
|
|
|
Básník a textař Karel Kryl
Rejzková, Lenka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
101 16 Resumé Předkládaná práce se zabývá výraznou osobností českého folku - Karlem Krylem. Zkoumá rozdíly v poetice jeho písňových textů a básní a jejich vývoj v letech 1968 - 1989. První kapitoly nastiňují situaci od šedesátých let 20. století kolem zpívané poezie a písničkářů až do současnosti. Karel Kryl je porovnáván s českými písničkáři, lišil se od nich nejen svou tvorbou, ale také svým životem, názory i vzhledem. Jeho poetika se během dvaceti let vyvíjela, a to jak u písní, tak u básní. Toto období je v případě písní rozděleno na čtyři etapy, k nimž jsou podle vzniku přiřazeny jednotlivé básnické sbírky. Do roku 1971 lze hovořit pouze o písních, neboť v tomto období se Kryl básním ještě nevěnoval. V této době psal mladý autor texty, v nichž nesouhlasil s okupací vojsky Varšavské smlouvy, texty jsou nekompromisní. Vzhledem k emigraci v roce 1969 se začal v písních projevovat stesk po domově. Kryl hovoří za všechny a ke všem. Druhá etapa Krylovy tvorby je mezi lety 1972 - 1975 - "šťastné období", zde se společně v básních i písních objevuje zejména tematika milostná, u písní (více než u básní) také biblická. Původní výkřiky vystřídalo ztišené vyprávění. Po roce 1975 se autor uchýlil v celé své tvorbě k humoru, který však působí velmi křečovitě. Texty, ani básně sice nejsou nejlepší obsahem, ale...
|
|
|
Mediální ohlas písňové tvorby Karla Kryla
Říhová, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Andrej (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Karel Kryl a mediální ohlas jeho písňové tvorby se pokouší zmapovat jak hudební, tak i částečně básnickou činnost Karla Kryla v dobových periodikách. Krom kapitoly věnované mediálnímu ohlasu obsahuje i část věnovanou biografii autora a jeho umělecké produkci. V neposlední řadě práce zahrnuje i kapitolu zabývající se interpretací Krylových textů. Výsledku bylo dosaženo pomocí kvalitativní analýzy dobových kritik a jiných publikací. Časové rámování ohlasu zkoumaného v bakalářské práci kopíruje dobu tvůrčí činnosti Karla Kryla - tedy od šedesátých let do jeho smrti v roce 1994.
|
|
|
Politická píseň a politická kultura - Karel Kryl a jeho tvorba
Skřička, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na působení folkového písničkáře, textaře, spisovatele a básníka Karla Kryla, který je považován za jednoho z hlavních představitelů z řad autorů politické písně. Přináší nový pohled na jeho tvorbu z hlediska politické vědy - snaží se odhalit principy, které přispívají k tomu, abychom autory tzv. protestsongů mohli zařadit do schématu politické komunikace. Práce také nabízí odpovědi na otázky, jaké jsou atributy politické písně a jejího autora, jaké využívá funkční prvky a co přispívá k tomu, aby měl takový tvůrce možnost ovlivnit veřejné mínění a politickou kulturu. S použitím těchto teorií politické vědy pak zároveň osvětluje, čím byl Karel Kryl výjimečný, co ho odlišovalo od ostatních autorů své doby a co přispělo k jeho silné pozici ve společnosti.
|
|
|
Vliv hudby Karla Kryla na jedince
REPETNÁ, Lucie
Tato bakalářská práce pojednává o životě a díle písničkáře Karla Kryla. Soustředí se na to, jaký vliv může mít hudba na jedince. První kapitola popisuje hudbu, soustředí se na hudební žánr folk, a na to, jak může hudba jedince ovlivňovat. Další kapitola je zaměřená na osobu Karla Kryla, jeho život, tvorbu, a interprety, které ovlivnil. Poslední kapitola pojednává o vlivu Karla Kryla na jedince, což je také cílem celé práce, a to poukázat na to, jaký může mít hudba vliv na člověka, konkrétně ta Krylova. Ve výzkumné části práce zjišťuje, zda Karla Kryla znají vysokoškolští studenti Teologických škol a učitelé hudební výchovy na středních školách. Také zkoumá, jak se o něm dozvěděli, a do jaké míry ho znají.
|
|
|
"Navzdory básník zpíval…" Příspěvek ke studiu přístupu Státní bezpečnosti k folkové scéně na příkladu Karla Kryla
Stehlíková, Veronika ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku přístupu Státní bezpečnosti k české folkové scéně. V její první části je biograficky zpracována osobnost Karla Kryla, důraz je kladen i na jeho tvorbu. Druhá část pojednává o české folkové scéně v Československu 60.-80. let, včetně přístupu Státní bezpečnosti k ní. Konkrétně jsou na základě materiálů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek kromě Karla Kryla zpracováni i Jiří Pallas, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák a Vladimír Merta. Práce ukazuje, že přístup Státní bezpečnosti nebyl jednotný, ač nacházíme některé společné prvky. V případě Karla Kryla , žijícího v exilu, se postup omezoval na zákroky proti jeho tvorbě. U domácích písničkářů se Státní bezpečnost snažila omezovat či zcela ukončit jejich veřejné působení, nejčastěji monitorováním a rušením jejich koncertů. Hlavním zjištěním práce je, že v tomto úsilí nebyla příliš úspěšná, protože většinu energie věnovala pronásledování chartistů. Silně však zasahovala v případě, že byl některý písničkář zároveň signatářem Charty 77. Přínos práce spočívá ve zpracování archivních materiálů, které se doposud v odborné literatuře prakticky neobjevily.
|
|
| |
|
|
Básník a textař Karel Kryl
Rejzková, Lenka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
101 16 Resumé Předkládaná práce se zabývá výraznou osobností českého folku - Karlem Krylem. Zkoumá rozdíly v poetice jeho písňových textů a básní a jejich vývoj v letech 1968 - 1989. První kapitoly nastiňují situaci od šedesátých let 20. století kolem zpívané poezie a písničkářů až do současnosti. Karel Kryl je porovnáván s českými písničkáři, lišil se od nich nejen svou tvorbou, ale také svým životem, názory i vzhledem. Jeho poetika se během dvaceti let vyvíjela, a to jak u písní, tak u básní. Toto období je v případě písní rozděleno na čtyři etapy, k nimž jsou podle vzniku přiřazeny jednotlivé básnické sbírky. Do roku 1971 lze hovořit pouze o písních, neboť v tomto období se Kryl básním ještě nevěnoval. V této době psal mladý autor texty, v nichž nesouhlasil s okupací vojsky Varšavské smlouvy, texty jsou nekompromisní. Vzhledem k emigraci v roce 1969 se začal v písních projevovat stesk po domově. Kryl hovoří za všechny a ke všem. Druhá etapa Krylovy tvorby je mezi lety 1972 - 1975 - "šťastné období", zde se společně v básních i písních objevuje zejména tematika milostná, u písní (více než u básní) také biblická. Původní výkřiky vystřídalo ztišené vyprávění. Po roce 1975 se autor uchýlil v celé své tvorbě k humoru, který však působí velmi křečovitě. Texty, ani básně sice nejsou nejlepší obsahem, ale...
|
host ::
RSS.